Vakcinace psů

Výjimku tvoří vzteklina, která se na území naší republiky již několik let nevyskytuje. Jedná se o smrtelnou nemoc přenosnou na člověka, která by mohla pro nevakcinovanou populaci znamenat významné riziko.

Imunitní systém štěňat

Placentou masožravců projde velmi malé množství protilátek, pouze 5 až 10 %, které se vyskytují u dospělých jedinců. Štěňata se proto rodí téměř bez mateřských protilátek, které by je ochránily před případnou infekcí. U novorozených štěňat je velmi důležitý příjem mleziva (kolostra) a to co nejdříve po narození, protože sliznice střeva je propustná pro protilátky pouze 24 až 48 hodin po narození. Za 12 až 24 hodin je hladina protilátek v krvi mláďat srovnatelná s hladinou u matky. Tato kolostrální imunita chrání mláďata před neonatální sepsí a zajišťuje pasivní ochranu proti infekčním agens.

 

Ochranu proti střevním infekcím zajišťuje tzv. laktogenní imunita. Proto je nutný stálý příjem mléka od matky. Kolostrální protilátky se postupně odbourávají a tak jejich hladina i účinnost postupně klesá, hladina protilátek poklesne každých 8 až 10 dní na polovinu. Doba chráněnosti štěňat kolostrálními protilátkami se pohybuje mezi 6 až 10 týdny, je závislá především na původní hladině protilátek.

 

Poté se štěňata dostávají do období tzv. imunitního okna, které trvá přibližně 2 až 3 týdny. Hladina kolostrálních protilátek poklesne tak, že tyto nejsou schopny ochránit mládě před infekcí. Současně ale brání aktivní imunitní odpovědi uplatnit se proti infekci. Uvedené období je pro mláďata velmi nebezpečné.

 

Vakcinace psů

V současné době se k vakcinaci používají kombinované, tedy vícesložkové vakcíny. To znamená, že jedna vakcína představuje prevenci vůči více různým infekčním agens.

 

 

 

Onemocnění	Původce	Doporučení pro vakcinaci	Primovakcinace
Psinka	Morbillivirus	nutná	po 6. týdnu
Parvoviróza	Parvovirus	nutná	po 6. týdnu
Infekční hepatitida	Adenovirus - 1	nutná	po 6. týdnu
Infekční laryngotracheitida	Adenovirus - 2	nutná	po 6. týdnu
Parainfluenza	Virus parainfluenzy	nutná	po 6. týdnu
Infekce bordetelami	Bordetela bronchiseptica	možná	po 8. týdnu
Koronaviróza	Coronavirus	možná	po 6. týdnu
Leptospiróza	Leptospira icterohaemorhagiae	nutná	po 8. týdnu
Dermatofytóza	Microsporum canis	možná	po 12. týdnu
Lymská borelióza	Borrelia burgdorferi	možná	po 16. týdnu
Tetanus	Clostridium tetani	možná	po 12. týdnu
Vzteklina	Lyssavirus	povinná	od 3 do 6 měs.
Herpesviróza	Herpesvirus canis	možná	7 – 10 dní po nakrytí

 

Vakcinační schéma psů

Očkování proti základním chorobám se zahajuje mezi 6. až 9. týdnem věku štěněte. K základním chorám patří psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, infekční laryngotracheitida, parainfluenza, později se přidává leptospiróza. Následné přeočkování se provede za 2 až 4 týdny a vakcinace tohoto základního spektra chorob je ukončena za další 2 až 4 týdny.

 

Zvíře je úplně chráněné 2-4 týdny po poslední vakcinaci, kdy se vytvoří dostatečná hladina protilátek, která ho ochrání proti infekcím. Do té doby bychom měli zabránit styku s ostatními zvířaty, zejména odložit návštěvu cvičiště apod. Další přeočkování se provádí v pravidelných intervalech jednou ročně.

 

Přesný postup vakcinace je na jednotlivých pracovištích odlišný, v závislosti na použitých vakcínách. Obecné zásady očkování zůstávají společné.

 

Vakcinace proti dalším infekčním agens záleží na majiteli i na využití zvířete – výstavy, bonitace, svody, chovné feny, lovečtí psi, záchranářští psi apod. Každému zvířeti se zvolí vakcinační program na míru.

 

Očkování psů proti vzteklině je povinné

Jediným onemocněním které je chovatel povinen očkovat podle zákona je vzteklina. Donedávna byla povinná její každoroční vakcinace, ale současné znění Veterinárního zákona říká, že vakcinace se provádí v intervalech, jaké uvádějí jednotliví výrobci vakcín. Interval očkování se pohybuje mezi 1 až 3 roky. Vakcinace proti vzteklině je rovněž vyžadována při cestování se psem do zahraničí a při účasti na výstavách, zkouškách, soutěžích atd. Zde se většinou vyžaduje, aby očkování nebylo mladší jednoho měsíce a starší jednoho roku.

 

Co je dobré o vakcinaci vědět

Samotná vakcinace je snášena štěňaty obvykle bez jakýchkoliv problémů. Někdy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako je zvýšení tělesné teploty, přechodná únava a nechutenství, které však během krátké doby ustoupí. Zřídka se mohou objevit i alergické reakce jako je svědění, zduření v místě vpichu, vzácně i kopřivka nebo otok v oblasti hlavy. Podle intenzity těchto reakcí je nutno zvážit případnou změnu druhu vakcíny.

Vakcinovat by se měla pouze zdravá zvířata, takže každému očkování by mělo předcházet klinické vyšetření. Březí feny je lépe očkovat před začátkem březosti, i když záleží na použitém typu vakcíny. Vlastní očkování spočívá v aplikaci očkovací látky obvykle pod kůži.. V den vakcinace může mít zvíře zátěž, na jakou je zvyklé, ale je dobré vyvarovat se extrémních výkonů.

 

Stručný přehled jednotlivých onemocnění psů

Psinka (D)

Psinka je velmi nebezpečným virovým onemocněním, které se vyskytuje ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic - pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech ustoupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata.

Infekční zánět jater (Infekční hepatitida,H)

Postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivostí břicha, průjmem a zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích.

Parvoviróza (P)

Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.

Parainfluenza (Pi)

Infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduch. Spolu s druhotnou bakteriální infekcí způsobuje onemocnění nazývané psincový kašel, který se zpočátku projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou, později může postihnout i plíce a způsobit jejich zánět.

Leptospiróza (L)

Bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověk a jsou vysoce nakažlivé - např. Weilova žloutenka.

Koronaviróza (C)

Méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech, útulcích apod. Nejvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikovaného jedince.

Infekční laryngotracheitida

Podílí se na vzniku psincového kašle. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením.

Tetanus (T)

Původci tohoto onemocnění se vyskytují všude v okolním prostředí, v půdě, vodě, apod. Pes může onemocnět po jakémkoliv poranění, obzvláště rizikové je období výměny mléčných zubů u štěňat, dále u psů loveckých a pracovních, popř. u psů, kteří se vyskytují v blízkosti koní a přežvýkavců. Projevuje se ochrnutím příčně pruhovaných svalů.

Lymská borelióza (B)

Onemocnění přenášené klíšťaty, u psů se projevuje hlavně záněty kloubů. Ochrana před touto chorobou spočívá zejména ve vhodném ošetření proti klíšťatům.Vakcinaci provádíme u psů v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a u psů, kteří se často chodí do lesa.

Dermatofytóza (D)

Onemocnění způsobené kožními plísněmi. Na kůži se objevují holá ložiska s šupinkami a může dojít k přenosu na člověka. Vakcinaci můžeme použít i při léčbě tohoto onemocnění.

Herpesviróza

Nebezpečné onemocnění zejména pro chovné feny. Způsobuje potrat březích fen, úhyn novorozených štěňat, popřípadě respirační onemocnění.

Vzteklina (R)

Velmi obávané onemocnění, protože postihuje všechny teplokrevné živočichy a je přenosná i na člověka. Přenáší se pokousáním a po propuknutí příznaků končí vždy smrtelně. U psa se podle průběhu onemocnění rozděluje na tichou a zuřivou formu, která má tři stádia – prodromální (bezpříznakové), excitační a paralytické.