Ošetření proti vnějším a vnitřním parazitům

Léky na odčervení, odborně nazývané antihelmintika, se vyrábí v různých formách;nejčastěji používané jsou tablety, dále pasty a nově jsou v prodeji rovněž kapky na kůži. Tyto, odborně označované jako spot on, jsou zvláště vhodné a tudíž hodně využívané majiteli koček.

Parazité v těle hostitele škodí svou přítomností a pohybem, odnímají živiny, způsobují mikrotrauma, vylučují toxiny a snižují obranyschopnost. Podle lokalizace působí poruchu funkce postižených orgánů. Obecnou strategií parazitů je nepoškodit svého hostitele tak, aby uhynul. Proto u dospělého zdravého jedince může parazitární infekce probíhat bez výrazných příznaků.

Škrkavky

Vzhledem k tomu, že někteří vnitřní parazité jsou přenosní i na lidi, je odčervení zvířat důležité i pro lidi. Jedním z parazitů vyskytujících se časo u našich mazlíčků je škrkavka (Toxocara canis, Toxocara cati, Toxascaris leonina).

K infekci vajíčky škrkavek dochází většinou z půdy, mnohem častěji než přímo z trusu. Vajíčka totiž nejsou schopná nákazy hned po vyloučení z těla hostitele, musí ještě 2-5 týdnů dozrávat, záleží na teplotě okolí. Pokud se nakazí tzv. definitivní hostitel (psovité šelmy u Toxocara canis, kočkovité šelmy u Toxocara cati, psovité i kočkovité šelmy u Toxascaris leonina), proběhne celý vývojový cyklus parazita v těle zvířete. Průměrně za 2 týdny jsou vyvinuty ve střevě postiženého psa již dospělé samice parazitů. Ty kladou další vajíčka, které odchází s trusem do prostředí a celý koloběh začíná znovu. Výrazným šiřitelem škrkavek jsou mláďata (štěňata) a kojící matky (feny, kočky). K infekci štěňat dochází během březosti v děloze přes placentu a následným sáním mléka od infikované matky. Koťata se nakazí až při sání mléka. Od 2-3. týdne se tak škrkavky už nachází ve střevě mláďat. Jedna dospělá samice škrkavky je schopná denně klást až 100 tisíc vajíček! V půdě jsou vajíčka schopna přežívat i několik let, nevadí jim ani sucho či vysoké teploty. Larvy usmrtí teploty pod bodem mrazu a nad 50°C.

Kontaminace prostředí nakaženým jedincem může být tedy extrémní.

Přenos škrkavek na člověka

Nakazí-li se člověk, který představuje paratenického hostitele (hostitele, ve kterém neprobíhá celý vývojový cyklus parazita), neprobíhá infekce stejně jako u definitivních hostitelů (např. pes). V těle člověka se škrkavky dostanou pouze do larválního stádia – z vajíček se vylíhnou larvy, které nedospějí v dospělce. Larvy putují po těle. Mohou se usídlit v oku, ve vnitřních orgánech nebo pod kůží, kde vyvolávají zdravotní problémy. Příznaky onemocnění jsou velmi nespecifické, mohou připomínat chřipku, vyskytuje se občasná horečka a výrazná únava. Podle putující larvy vznikl i latinský název onemocnění u člověka: Larva migrans. Pro zachování zdraví je důležitá základní hygiena, po práci na zahradě si vždy umývat ruce.

Schéma odčervení

Nejčastější schéma odčervení je ve věku 2.-4.-6.-9.-12. týdnů, poté ve 4., 5. , 6., 9. a 12. měsíci stáří a následně každý 3.-6. měsíc.

Odčervení se provádí 3-4x ročně. Interval je nevyhnutné dodržet u psů, kteří jsou v kontaktu s malými dětmi, starými lidmi s oslabenou imunitou a u zvířat žijících v kontaktu s divokými kočkami a jinými zvířaty, u kterých lze předpokládat nález parazitů, např u loveckých psů pracujících v lese.

Antihelmintika je vhodné podávat minimálně 7- 14 dní před vakcinací