Vakcinace králíků

U morové nákazy dochází téměř vždy k úhynu zvířete. Přežívající jedinci se stávají zdrojem další nákazy, je nevyhnutná likvidace chovu spojena s důslednou dezinfekcí prostor a pomůcek.

Ve většině užitkových chovů králíků je vakcinace v současné době považovaná již za standard.

U králíků chovaných v bytě je vakcinace rovněž doporučována. Důvodem je skutečnost, že vektorem onemocnění může být také hmyz. Z toho vyplývající riziko infekce představuje otevřené okno i venkovní procházka s králíčkem.

 

Charakteristika nemocí, proti kterým se králíci vakcinují

 

Mor králíků - virové hemoragické onemocnění králíků

 

Původcem tohoto onemocnění je virus (Calicivirus).

 

K šíření choroby dochází přímým stykem nemocných králíků, infikovaným krmivem, vodou a bodavým hmyzem. Vůči této chorobě jsou vnímavá všechna plemena králíků bez rozdílu věku a pohlaví. Onemocnění má velmi často velmi rychlý průběh, projevuje se výtokem krve z nosu a rekta, křečemi, vokalizací (hlasovými projevy) s následným úhynem. Inkubační doba (doba od vniknutí viru do organismu po první projevy příznaků onemocnění) je maximálně 1-3 dny.

 

Onemocnění končí většinou smrtelně. Jediná prevence proti tomuto onemocnění je pravidelné očkování.

 

Myxomatóza králíků

 

Původcem onemocnění je virus (Leporipoxvirus).

 

Onemocnění má sezónní charakter, nejčastěji vyskytuje v létě a na podzim (přenos bodavým hmyzem). Kromě přenosu bodavým hmyzem se nákaza šíří i kontaktem králíků, pomocí sekretů apod. Myxomatóza má velmi rychlý průběh a vysoké procento úmrtnosti. Příznaky se projeví za 6 až 10 dní od nakažení. Onemocnění se projeví překrvením spojivek, výtokem z očí, otok víček. Králík přestane přijímat potravu, má zvýšenou teplotu. Důkežitým diagnostickým znakem jsou myxomatózní uzly, které se začnou tvořit na hlavě a především kolem přirozených tělních otvorů. Králík rychle hubne a namáhavě dýchá.

 

Léčba se neprovádí. Jedinou ochranou je opět preventivní očkování.

 

Pasterelóza

 

Původcem onemocnění je bakterie Pasteurella multocida.

 

Onemocnění se projevuje především postižením horních cest dýchacích, nejčastěji jde o vodnatý, později až hnisavý výtok z nozder. Rozšířením infekce z horních cest dýchacích do středního ucha může dojít k zánětu středního ucha, který se projevuje stáčením hlavy, rychlými pohyby očí a poruchami koordinace. Nebezpečnější kmeny, které se šíří krevní cestou mohou způsobit otravu krve s rychlým nástupem, horečkami a následně rychlou smrtí. Dalším možným projevem pasteurelózy je zápal plic komplikovaný zánětem pohrudnice a zánětem osrdečníku. Králík trpí ztíženým dýcháním. Na plicích se objevuje tekutina a v plicích abscesy. Dále se pasteurelóza může objevit jako zánět dělohy nebo abscesy naplněné tuhým hustým hnisem rozmístěné různě po těle nemocného králíka.

 

Pasteureloza se přenáší přímým kontaktem, vdechováním kontaminovaného vzduchu nozdrami, otevřenými ránami.

 

Inkubační doba je krátká, asi 1-2 dny.

 

Léčba je možná antibiotiky a podpůrnou terapií vitamíny, ale po ukončení terapie často dochází k opakovanému propuknutí onemocnění.

 

Vakcinační schéma

 

Mor a myxomatóza

 

10 týdnů věku - kombinovaná vakcína Pestorin-Mormyx

 

(Pozn.: v případě nepříznivé nákazové situace nebo ve velkochovech je možno vakcinovat králíky kombinovanou vakcínou už od věku 6. týdne věku s revakcinací v 10. týdnu)

 

potom každých 6 měsíců - revakcinace

 

Během 2-3 týdnů jsou protilátky vytvořené na maximum a v krvi se udržují po dobu 4- 6 měsíců u myxomatózy a 12 měsíců u moru.

 

Pasterelóza

 

4 týdny věku - první vakcinace

7 týdnů věku - revakcinace

10 týdnů věku - revakcinace

potom každých 6 měsíců – revakcinace

 

Pro ochranu zdraví králíků je nejdůležitější prevence. Tu představuje kvalitní krmení, dobrá zoohygiena chovu (dezinfekce, pravidelné odstraňování znečištěné podestýlky), ochrana před hmyzem (síťe, uzavřené prostory k chovu) a v neposlední řadě vakcinace.